Následky nárazu vozidla do stromu jsou ve většině případů velmi závažné, často fatální. Statistické údaje z loňského roku to nejen potvrzují, ale jsou varovné i zjištěním, že takových nehod přibývá. V roce 2019 zemřelo při dopravní nehodě po střetu se stromem o 20 % osob více než v roce 2018. Obětí takové nehody se tak stala téměř každá šestá usmrcená osoba. Nejvíce tragických nehod s úmrtím se stává v zatáčkách nebo těsně po jejich projetí. Zprávy o takových nehodách většinou obsahují sdělení, že „řidič ve vysoké rychlosti nezvládl řízení“.
Věk, zkušenosti, alkohol
Zásadní roli hraje nejen vysoká a nepřiměřená rychlost, ale i věk a zkušenost řidiče. Tomáš Neřold, vedoucí Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy uvádí:
„Nejtragičtější bilance vůbec byla evidována u řidičů s praxí v řízení do 1 roku“.
Statistické údaje za rok 2019 jeho slova potvrzují. Střet s pevnou překážkou (stromem), který zavinili řidiči ve věku 18 – 24 let, nepřežilo 25 lidí, dalších 41 bylo těžce zraněno.
Významný vliv má také alkohol nebo návykové látky, případně jejich kombinace. Srážce se stromem v důsledku požití alkoholu vloni podlehlo 9 osob, těžká zranění utrpělo 43 účastníků nehody a lehce zraněno bylo 191 osob.
Stáří vozidla, bezpečnostní pás
Závažnost následků ovlivňuje kromě již zmíněných faktorů také stáří vozidla a průměr stromu, do kterého vozidlo narazí. Deformační zóny a pevná karoserie vozidel jsou základními a nejdůležitějšími prvky pasivní bezpečnosti. Absorbují a rozloží co největší část kinetické energie vozidla při nárazu. U starších vozidel karoserie více podléhá deformační energii, což významně zvyšuje pravděpodobnost zranění velkého rozsahu a závažnosti. Naopak u novějších vozidel lze sledovat pokles vážných zranění osádky.
Nejčastější jsou zranění hlavy a horní části těla v souvislosti s tím, že řidič nebo další přepravované osoby nebyly připoutány bezpečnostním pásem. Při střetu vozidla s pevnou překážkou dochází k velkému zpomalení a u nepřipoutaných osob k prudkému pohybu vpřed. Často se tak osádka vozidla zraní nárazem do volantu, palubní desky nebo čelního skla.
Vykácet stromy u silnic?
Nabízí se to jako nejjednodušší a nejúčinnější řešení. Ale ani experti na dopravní problematiku nejsou zastánci tak razantního řešení.
„Stromy pomáhají například s orientací, ve slunečném počasí vytvářejí stín a v neposlední řadě působí příznivě na psychiku řidiče,“ říká ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu Veronika Valentová.
Plošné kácení stromořadí u silnic nepovažuje za správný krok ani šéf dopravní policie, Jiří Zlý. I přes vysokou závažnost popsaných nehod dává přednost preventivním opatřením:
„Fatální a závažné následky můžeme významně zredukovat přijetím preventivních opatření – ideálně kombinací kvalitního vodorovného značení spolu s umístěním svodidel všude tam, kde je to možné. Z psychologického hlediska lze stromy v bezprostřední blízkosti silnice označit barvou či reflexními odrazkami. Je nutné si uvědomit, že stromy nejsou tou bezprostřední příčinou dopravních nehod, mají však vliv na jejich následky.“
S využitím zdroje: