Dopravně psychologické vyšetření

Zákon o silničním provozu vyžaduje dopravně psychologické vyšetření u řidičů vyšších skupin řidičského oprávnění (§ 87a) před zahájením činnosti, při dovršení 50 let věku a dále pak každých pět let. Kromě toho se vyšetření psychické způsobilosti vyžaduje při vrácení každého řidičského oprávnění, pozbytého v důsledku

a) dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů,

b) soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,

c) správním orgánem uložené sankce trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, byl-li tento správní trest uložen na dobu nejméně 6 měsíců, nebo

d) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázala zdržet se řízení motorových vozidel.

Dopravně psychologické vyšetření může provést pouze psycholog, kterému byla udělena akreditace ministerstvem dopravy. Kterých oblastí se takové vyšetření nejčastěji týká?

Poruchy osobnosti

Poruchy osobnosti zahrnují odchylky různých psychických funkcí, které vedou k odlišnému způsobu prožívání, uvažování i chování. Tyto projevy jsou trvalé a zakotvené ve struktuře osobnosti.

Nejzávažnější poruchou je dezintegrace, tedy rozpad osobnosti. Dochází k narušení celistvosti osobnosti, jejíž jednotlivé složky již nejsou integrovány v jeden celek a fungují nekoordinovaně. U kognitivních funkcí nejde o snížení inteligence, ale o určitý způsob uvažování a hodnocení situace, což je ovlivněno celkovým osobnostním zaměřením. Emotivita bývá odlišná kvalitou, intenzitou i menší přiměřeností vztahu k realitě i k sobě samému.

Chování lidí s poruchou osobnosti se projevuje v mnoha sociálních situacích a mezilidských vztazích. Na své chování nemá dotyčný jedinec náhled a není schopen se poučit ze zkušenosti. Projevuje se obtížné sebeovládání, nestandardní reakce na běžné podněty, nepřiměřený způsob uspokojování potřeb apod. Abnormální chování je pro okolí natolik zatěžující a nepřijatelné, že se stává zdrojem konfliktů a odmítání. Postiženým chybí typické znaky dospělosti (zodpovědnost, empatie, altruismus). V silničním provozu je takové chování nejen obtížné pro ostatní, ale zároveň i velmi nebezpečné.

Snížená inteligence

Inteligence je schopnost jedince orientovat se, adaptovat se na situaci, získávat a udržet si znalosti. Měří se pomocí různých výkonnostních testů, které stanoví tzv. inteligenční kvocient. Ten vyjadřuje vztah mezi aktuálně naměřeným a standardním výkonem pro daný věk. Podle Gaussovy křivky se průměrný IQ v populaci pohybuje nejčastěji v rozmezí mezi čísly 90 a 110. Lehká mentální retardace je diagnostikována při výsledku měření mezi hodnotami 50 – 69.

Poruchy intelektu lze dělit na vrozené (mentální retardace) a získané (demence). Při interpretaci výsledků inteligenčních testů je nutno brát v úvahu i jiné činitele, např. sníženou motivaci k provádění výkonových testů. Pro dopravu je zvláště nebezpečná zhoršená schopnost učit se a řešit nově vzniklé situace.

Poruchy ADHD

Zkratka pochází z anglického attention deficit hyperactivity disorder, česky porucha pozornosti s hyperaktivitou. Mluví se o ní zejména v souvislosti s dětmi, jejich chováním, školním prospěchem apod. Diagnóza ADHD však ve 40 až 50 % případů přetrvává do dospělosti.

Z pohledu psychologů se jedná o poruchu vědomého aktivního zpracování informací současně s poruchou v zaměření, rozdělení a udržování pozornosti. Dospělí jedinci se syndromem hyperaktivity mívají často nějakou odchylku v oblasti osobnosti, s větší pravděpodobností se u nich projeví sklon k asociálnímu chování. Ve stresové situaci, která u nich vzniká mnohem snadněji, mohou reagovat nepřiměřeně.

Podle konkrétních výzkumů v porovnání se skupinou mladých řidičů bez diagnózy jsou mladí řidiči s ADHD častěji pokutováni za nepřiměřenou rychlost, bezohlednou jízdu, řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. Zaviní nebo jsou účastníky i mnohem většího počtu dopravních nehod.

Posouzení psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel je plně v kompetenci dopravního psychologa. Z pohledu každého účastníka silničního provozu je však zcela legitimní a oprávněný požadavek, aby řidiči motorových vozidel v každém věku splňovali podmínku zdravotní, odborné a psychické způsobilosti.

S použitím publikace ŠUCHA, M., REHNOVÁ, V., KOŘÁN, M., ČERNOCHOVÁ, D.: Dopravní psychologie pro praxi. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4113-0.