Obecné ohrožení

V souvislosti s nedávným incidentem na dálnici D7, kde se řidiči z kolony způsobené nehodou snažili dostat otáčením do protisměru a průjezdem „záchranářskou uličkou“, se některá média zmiňovala o trestném činu obecného ohrožení. 

Jak bude každý konkrétní skutek posuzován, je věcí příslušných úřadů. Co však trestný čin obecného ohrožení fakticky znamená, jak je sankcionován a jakou má souvislost se silničním provozem? Odpovědi jsme našli v trestním zákoníku, odborném komentáři k zákonu o silničním provozu a související judikatuře.

Co přesně pojem „obecné ohrožení“ znamená

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 272 odst. 1:

Kdo úmyslně způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo

kdo takové obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,

bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.

Znakem skutkové podstaty tohoto trestného činu je úmyslné zapříčinění obecného nebezpečí, jeho zvýšení nebo ztížení odvrácení nebo zmírnění. Podmínkou je, že takovým jednáním budou lidé vydáni v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek vydán v nebezpečí škody velkého rozsahu. Takovým jednáním se rozumí zapříčinění požáru nebo povodně nebo škodlivého účinku výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo dopuštění se jiného podobně nebezpečného jednání. Takovým obdobně závažným jednáním může být i obecné nebezpečí vyvolané rizikem vzniku dopravní nehody či nehod, které by způsobily stejný následek. Typickým příkladem může být jednání řidiče motorového vozidla, třeba i osobního automobilu, který úmyslnou riskantní jízdou ohrožuje, třeba i postupně, ostatní účastníky provozu nebo jiné osoby (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 359).

Kolik lidí?

Samotný pojem „obecné ohrožení“ navozuje představu, že ohroženo bude velké množství lidí. Což samozřejmě může nastat, ale kolik osob nejméně musí být na životě a zdraví ohroženo, aby byla naplněna skutková podstata předmětného trestného činu? Ze související judikatury:

Nejvyšší soud (podle rozhodnutí ze dne 18. 1. 1982, sp. zn. 7 To 55/81, č. 39/1982 Sb. rozh. tr.):

Vydáním lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví ve smyslu znaku trestného činu obecného ohrožení podle § 179 odst. 1 trestního zákona (pozn.: s účinností od 1. ledna 2010 se jedná o § 272 odst. 1 trestního zákoníku) se rozumí takové ohrožení nejméně sedmi osob.

K následku v podobě smrti nebo těžké újmy na zdraví nejméně sedmi lidí nebo ke škodě na cizím majetku ve výši nejméně pět miliónů Kč však nemusí dojít, jedná se o trestný čin ohrožovací a k jeho spáchání postačuje již pouhé ohrožení některé z chráněných hodnot v odpovídající intenzitě (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 359).

Vyšší trestní sazba

Odstavec 2 § 272 trestního zákoníku stanoví vyšší trestní sazbu v popsaných případech:

Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin opětovně v krátké době,

c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo

d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt.

Ještě jednou z judikatury

Nebezpečné jednání řidiče motorového vozidla, které je posuzováno jako trestný čin obecného ohrožení, může mít i charakter živelnosti. Takovou situaci popisuje výňatek z usnesení Nejvyššího soudu:

Nejvyšší soud (podle usnesení ze dne 13. 11. 2013, sp. zn. 4 Tdo 1094/2013-36, č. 46/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek):

Zákonný znak trestného činu obecného ohrožení podle § 272 trestního zákoníku spočívající v tom, že pachatel „vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví“ lze naplnit nejen tím, že větší počet osob (nejméně sedm) je konkrétně a bezprostředně ohrožen ve stejném okamžiku, nýbrž i tehdy, jsou-li takto ohroženy v krátkém časovém intervalu postupně, jediným souvislým nedělitelným jednáním pachatele. Taková situace může spočívat například v tom, že pachatel jako řidič osobního motorového vozidla během pronásledování policejními vozidly jede v centru města i mimo obec extrémně nepřiměřenou rychlostí, touto rychlostí na červené světelné znamení projede několik frekventovaných křižovatek, předjíždí vozidla z různých stran, a to i v odstavném pruhu, dále pak znenadání opakovaně zabrzdí se snahou vyvolat hromadnou kolizi ostatních vozidel apod., přičemž v souhrnu těchto okolností vytvoří stav živelnosti a záměrně jej udržuje. 

Ohrožení z nedbalosti

Skutkovou podstatu obecného ohrožení může naplnit nejenom jednání úmyslné, ale může vzniknout i z nedbalosti.

Definici a sankce obsahuje § 273 trestního zákoníku:

(1) Kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo

kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,

b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo

b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) škodu velkého rozsahu nebo těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) smrt.

Pro trestný čin obecného ohrožení je typické vyvolání nebezpečí vzniku určitého následku, vymezeného zákonem. Podobně jako třeba u ohrožení pod vlivem návykové látky se jedná o trestný čin ohrožovací, kdy jeho znakem není způsobení předpokládaného následku, nýbrž samotná vysoká pravděpodobnost, že takový následek nastane, přičemž to, zda se tak stane či nikoliv, nezávisí na vůli pachatele, nýbrž v podstatě na náhodě (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 361).