Nesprávné předjíždění

Od ledna do konce května letošního roku bylo příčinou 519 nehod, při kterých přišlo o život sedm lidí. Stále vyšší hustota provozu, stres, spěch a mnohdy i horké letní počasí často vedou k netrpělivosti, nervozitě a snaze překonat vzdálenost z bodu A do bodu B co nejrychleji. Takže předjíždět… 

Ze samotné podstaty předjíždění je zřejmé, že velmi často půjde o jízdu ve vyšší rychlosti. Stoupá tak nebezpečí kolizí a není třeba zdůrazňovat, že čelní střet patří k těm nejhorším nehodám s nejzávažnějšími následky.

Pravidla pro tento jízdní úkon nejsou složitá. Zákon o silničním provozu je stanovil v § 17:

Předjíždí se vlevo, ale i vpravo

Odstavec 1 uvedeného paragrafu definuje způsob jízdy při předjíždění:

Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného jízdního pruhu.

Smí vpravo předjíždět i cyklista?

Ano, za podmínek stanovených v § 57 odst. 4:

Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. To neplatí, odbočuje-li vozidlo vpravo a dává znamení o změně směru jízdy.

Směrovky!

Znamení o změně směru jízdy se dává při každé změně směru jízdy, včas před započetím jízdního úkonu. Bohužel, mnozí řidiči neužívají směrovky téměř vůbec. Druhý odstavec § 17 však tuto povinnost výslovně uvádí:

(2) Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním. Řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.

Poznámka: Povinnost užívat směrovky při předjíždění cyklisty byla doplněna novelou zákonem č. 411/2005 Sb. s účinností od 1. července 2006.

(3) Řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel.

Pozor na bezpečnou vzdálenost

Předjíždějící nesmí předjížděného při zařazování se před něj ani omezit. Musí si tedy počínat tak, aby předjížděnému v souvislosti se svým zařazením se před něj nijak nepřekážel. Mimo jiné tak musí respektovat zachování dostatečné bezpečnostní vzdálenosti mezi ním a předjetým vozidlem. Tuto svou povinnost musí předjíždějící vzít v úvahu již v okamžiku, kdy předjíždějící manévr zahajuje (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 63).

Lze bránit předjíždění?

V žádném případě, v odstavci 4 to zákon o silničním provozu explicitně zakazuje:

(4) Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.

Komentář doplňuje:

Jiným bráněním předjíždění může být třeba kličkování, nedůvodná jízda jinde než při pravém okraji vozovky (§ 11 odst. 1) nebo jízda v nesprávném jízdním pruhu (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 63).

Upozornění předjížděného řidiče

Při předjíždění je v některých případech k odvrácení hrozícího nebezpečí nutné upozornit řidiče předjížděného vozidla. Zvukovým nebo světelným výstražným znamením, ale v tomto případě musíme rozlišit, jsme-li v obci či na komunikaci mimo obec. Správné užívání výstražných znamení při předjíždění stanoví § 31 odst. 1 a 2:

(1) Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.

(2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidič dávat světelné výstražné znamení (…), k upozornění řidiče předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.

Za předjíždění se nepovažuje

V souvislosti s pravidly pro jízdu v jízdních pruzích se popisují situace, ve kterých o předjíždění nejde (§ 12 cit. zákona, odst. 2 a 3.)

(2) V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.

Ilustrační foto

Souběžná jízda

Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.

Vyhrazený jízdní pruh

Ani v tomto případě nepůjde o předjíždění (§ 14 odst. 3)

Jede-li vozidlo, pro které je vyhrazen jízdní pruh, ve vyhrazeném jízdním pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidla jedoucí stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění.

Kde se předjíždět nesmí

(5) Řidič nesmí předjíždět

a) nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí,

Zákaz předjíždění v těchto případech bude zpravidla uplatňován v nepřehledných úsecích pozemních komunikací, například před zatáčkou nebo v zatáčkách, před vrcholem stoupání apod. Nepřehledné místo je takové místo, které řidič nemůže celé přehlédnout před tím, než do něj vjede, nebo za které nevidí.

Zákaz předjíždění se však nebude vztahovat pouze na nepřehledná místa na pozemních komunikacích, ale může se jednat i o klimatické podmínky, kdy je např. za mlhy, hustého deště nebo sněžení podstatně snížená viditelnost a tím se zkracuje i rozhledová vzdálenost a předjíždění jiných vozidel by se tak stalo vysoce rizikovým úkonem pro všechny účastníky provozu na pozemních komunikacích (LEITNER, M., LUKÁŠEK, V., KOPECKÝ. Z.: Praha: 2001, s. 74).

Předjíždění je řidiči dále zakázáno v případech:

b) jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet,

c) jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích,

d) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi,

e) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy,

f) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí

1. jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1,

2. jde-li o předjíždění jízdních kol, mopedů a motocyklů bez postranního vozíku,

3. na hlavní pozemní komunikaci,

4. na křižovatce s řízeným provozem.

g) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.

Pro výraz „těsná blízkost přejezdu“ není stanovena určitá vzdálenost. Bude však vyplývat z rychlosti předjížděného a předjíždějícího vozidla a z toho vyplývající délky úseku potřebného pro bezpečné předjetí. Posouzení všech faktorů potřebných pro bezpečné předjetí záleží na zkušenostech a správném odhadu řidiče. Zákaz předjíždění může být vyjádřen i místní úpravou provozu na pozemních komunikacích ((LEITNER, M., LUKÁŠEK, V., KOPECKÝ. Z.: Praha: 2001, s. 74).

Místní úprava

Kromě uvedených zákazů předjíždění vyplývajících z obecné úpravy lze zákaz předjíždění vyjádřit i dopravními značkami, tedy místní úpravou. 

B 21a Zákaz předjíždění

Značka zakazuje řidiči předjíždět motorové vozidlo vlevo s výjimkou motocyklů bez postranního vozíku.

B 22a Zákaz předjíždění pro nákladní automobily

Značka zakazuje řidiči nákladního automobilu o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující 3500 kg předjíždět motorové vozidlo vlevo.
Na vozovce se dvěma a více jízdními pruhy v jednom směru jízdy nesmí řidič nákladního automobilu o nejvyšší povolené hmotnosti převyšující 3500 kg užít k jízdě jiného než pravého jízdního pruhu, není-li to nutné k objíždění.

Vodorovné dopravní značka V 1a Podélná čára souvislá a V 1b Dvojitá podélná čára souvislá primárně nevyjadřují zákaz předjíždění; značky je zakázáno přejíždět nebo ji nákladem přesahovat, pokud to není nutné k objíždění, odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci nebo vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci.

Přestupek

Předjíždění vozidla v případech, kdy je to obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, je podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 přestupkem.

Pokuta se uděluje ve výši od 5 000 do 10 000 Kč ; zákaz činnosti od 6 měsíců do jednoho roku. Za předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to zákonem zakázáno, se uděluje 7 bodů v bodovém hodnocení.