V jízdních pruzích

Na vozovkách o dvou a více jízdních pruzích v jednom směru jízdy to mezi řidiči občas zaskřípe nebo i zajiskří. A nehod s více či méně závažnými následky také přibývá.

Pravidla pro jízdu v jízdních pruzích se jeví jako jasná a poměrně jednoduchá, přesto se opakují stále stejné chyby. Mezi ty „klasické“ patří neodůvodněná jízda v levém jízdním pruhu mimo obec, nezvládnuté pravidlo zipu při souběžné jízdě či riskantní přejíždění z pruhu do pruhu, často bez směrovek. Před letní sezónou se zvýšeným provozem si pravidla pro bezpečnou a plynulou jízdu v jízdních pruzích připomeňme.

V obci a mimo obec

Hned v prvním odstavci § 12 zákona o silničním provozu je jasně stanoveno, že mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

Naopak v obci smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu (odstavec 2).

Povinnost uvolnit levý jízdní pruh

Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3.

Stanovená povinnost sleduje zájem na zvýšení plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Smyslem této úpravy je zamezit bránění v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu zejména vozidly pomalu jedoucími současně ve všech jízdních pruzích, nejde-li o souběžnou jízdu nebo o další situace v tomto ustanovení uvedené. Pokud tato vozidla pojedou nejvyšší dovolenou rychlostí, neměla by nastat situace, že by bránila v jízdě jinému vozidlu. Řidiči jedoucímu v levém jízdním pruhu však nepřísluší posuzovat, zda za ním jedoucí řidič smí jet rychleji či nikoliv (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 60).

Omezení pro některá vozidla

Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla, motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-¹ a cyklista smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

Souběžná jízda

Co znamená a proč je důležitý pojem souběžná jízda, vysvětluje odstavec 3 téhož paragrafu:

Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.

Omezené užití třetího jízdního pruhu

platí pro stanovená vozidla:

Na pozemní komunikaci o třech nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h^-1 užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v ostatních jízdních pruzích smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k objíždění, otáčení nebo odbočování.

Třetí a další jízdní pruh od pravého okraje vozovky tak uvedení řidiči nemohou užít pro účely předjíždění (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 60).

Neohrozit a neomezit

První věta pátého odstavce stanoví podmínky, za kterých lze přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého. Uvedena je povinnost dávat znamení o změně směru jízdy:

Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.

Pravidlo zipu

Ustanovení odstavce 5 pokračuje větou druhou o pravidle střídavého řazení. Jak bude uvedeno i v komentáři k celému odstavci, nejedná se o doporučení, ale jasně stanovenou povinnost:

Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. 

Poslední věta odstavce 5:

Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

Vedle povinnosti řidiče přejíždějícího z jednoho jízdního pruhu do druhého neohrozit řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí, platí i povinnost jej neomezit, to znamená mu nijak nepřekážet. Ustanovení věty druhé zakotvuje tzv. pravidlo zipu, tj. pravidlo chování pro případy, kdy při souběžné jízdě jeden z jízdních pruhů přestane být průběžným. Zákonná formulace je jednoznačným vyjádřením povinnosti řidičů jedoucím v průběžném jízdním pruhu. Platí to i přes skutečnost, že jiná ustanovení používají v této souvislosti „je povinen umožnit“, neboť normativně mají tyto formulace stejný obsah. Nejedná se tedy o žádnou proklamaci či doporučení, ale o jasné a právně závazné pravidlo chování pro zákonem přesně vymezené situace, v případě jehož porušení připadá do úvahy i právní odpovědnost, včetně případné odpovědnosti za způsobení dopravní nehody. Související dopravní značka č. IP 29 „Střídavé řazení“ je značkou toliko informativní, sloužící k označení (zdůraznění) povinnosti plynoucí již z obecné úpravy, a užita být nemusí (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 61).

Z levého jízdního pruhu do středního

Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzích vyznačených na vozovce (odst. 6).

Připojovací jízdní pruh

Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen připojovací pruh, je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu. Není-li připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v průběžném pruhu (odst. 7).

Na svém začátku je připojovací pruh oddělen od průběžného pruhu podélnou čárou souvislou. Řidič zde může dosáhnout postupně rychlost jízdy umožňující plynulé zařazení vozidla do proudu vozidel jedoucích v průběžném pruhu v úseku, kde jsou tyto pruhy již odděleny podélnou čárou přerušovanou. I při zařazování vozidla z připojovacího pruhu do průběžného pruhu nesmí být ohrožen řidič jedoucí v průběžném pruhu (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 60).

Když nejsou jízdní pruhy vyznačeny

Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely odstavců 3 a 5 jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel jiných než dvoukolových (motocyklů) v jízdním proudu za sebou (odst. 8).

Současný přehled bodovaných porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích uvádí ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho jízdního pruhu do druhého v položce s hodnocením 5 bodů.