Proč nedáváme přednost?

Důvodů, proč nedáváme přednost v jízdě, může být více. Nepozornost, jízda „po paměti“, špatný odhad vzdáleností nebo rychlosti vozidel, jejichž řidiči mají přednost v jízdě.

Známý je i pojem „psychologická přednost“, která může vznikat na pozemních komunikacích, které svojí šířkou nebo úpravou budí dojem hlavní silnice, ale ve skutečnosti jsou označené jako vedlejší. Jisté je ale to, že za jedenáct měsíců letošního roku nedání přednosti v jízdě byla druhá hlavní příčina nehod, které vyšetřovala Policie ČR. Celkem to bylo 12 985 dopravních nehod (více, než v důsledku nepřiměřené rychlosti). A nejzávažnější je skutečnost, že v období leden-listopad v důsledku nedání přednosti v jízdě přišlo o život 74 lidí.

Připomeňme si některá ustanovení pravidel silničního provozu, ve kterých nejčastěji chybujeme.

Jízdní pruhy

Jestliže je k najetí do průběžného jízdního pruhu k dispozici pruh připojovací, musí ho řidič vozidla užít. Ale není-li připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.

Pravidlo pro přejíždění z jednoho jízdního pruhu do jiného sice neobsahuje explicitně povinnost „dát přednost v jízdě“, nicméně stanoví povinnost neohrozit, tedy nezpůsobit nebezpečnou situaci:

Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzích vyznačených na vozovce.

Odbočování

Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty.

Řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty. Tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i tramvaji.

Odbočující tramvaj

Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.

Tramvaj má vždycky přednost?

Ne. Přesto, že je městská hromadná doprava preferovaná, jsou stále ještě křižovatky, do kterých tramvaj vjíždí po vedlejší pozemní komunikaci. V takovém případě přednost v jízdě nemá.

Přednost zprava

Nevyplývá-li přednost v jízdě z místní úpravy a křižovatka tedy není rozlišená dopravními značkami na hlavní vedlejší pozemní komunikaci, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.

Ustanovení platí však i na křižovatkách pozemních komunikací hlavních s pozemními komunikacemi vedlejšími, kde hlavní nebo vedlejší pozemní komunikace mění svůj směr, pro vztah řidičů přijíždějících ke křižovatce po pozemních komunikacích rovnocenných (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 72). 

Vjíždění na pozemní komunikaci

Také při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.

Pojem „místo ležící mimo pozemní komunikaci“ není vymezen žádným právním předpisem. Lze tedy pouze dovozovat, že tímto místem může být např. pozemek, garáž, čerpací stanice, tovární, nádražní a letištní prostory, obratiště tramvají apod., jak bylo uváděno v § 2 bod 11 zrušené vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (LEITNER, M., LUKÁŠEK, V., Praha 2001, s. 487). 

Jak poznáme účelovou komunikaci?

Podle směrových červených sloupků. Vyhláška č. 294/2015 Sb. obsahuje pod číslem Z 11c a Z 11d směrové sloupky červené barvy, které vyznačují vyústění účelové komunikace na jinou pozemní komunikaci.

Přednost dáváme všem řidičům

Vzájemné respektování pravidel pro dávání přednosti v jízdě se týká všech řidičů, tedy řidičů

• motorových vozidel
• nemotorových vozidel (například cyklisté)

ale i těch účastníků silničního provozu, kteří jsou za řidiče považováni

• jezdec na zvířeti
• vozka.