Populace stárne!

Nehody se stávají lidem v každém věku. Míra zavinění je vždy předmětem vyšetřování. U staršího chodce nebo cyklisty může, ale nemusí být primární příčinou nehody snížená mobilita, horší zrak či sluch.

Zdravotní stav řidičů motorových vozidel nad 65 let je „pod kontrolou“ pravidelných a povinných lékařských prohlídek. Navíc tito lidé obvykle těží ze zkušeností a (většinou) nemají sklon k riskantnímu chování. Nelze tedy zobecňovat tvrzení, že starší lidé zaviní více nehod, ostatně ani statistické údaje tomu nenapovídají. Jisté ale je, že dříve narození občané patří v silničním provozu k těm nejvíce ohroženým a zranění při nehodě je pro ně často daleko závažnější, než pro mladší poškozené.

V roce 2017 bylo na pozemních komunikacích ČR usmrceno při dopravních nehodách 144 seniorů (věková kategorie 65+). O život přišlo v této věkové skupině 44 chodců, cyklistů pak 17. Nejvíce seniorů bylo v roce 2017 usmrceno mezi 13. až 14. hodinou a mezi 15. až 16. hodinou (14 usmrcených seniorů).

Odborníci z řad dopravních expertů a především psychologů se problematikou (ne)bezpečí pro seniory v silničním provozu zabývají dlouhodobě. V publikaci Bezpečná mobilita ve stáří se tato oblast dopravy detailně analyzuje se zřetelem k chodcům i řidičům. Obsahuje poznatky z mezinárodní odborné literatury i z vlastních výzkumů. V kapitole nazvané Rozbor statistik nehodovosti jsou uvedeny hlavní příčiny nehod seniorů.

K hlavním příčinám nehod starších chodců patří:

• Pomalá chůze a obtížné překonávání obrubníků. Rychlost chůze některých seniorů bývá nižší, než na jakou jsou propočteny časy na světelně řízených přechodech.
• Poruchy zraku a sluchu projevující se nezaregistrováním přijíždějícího vozidla. Nebezpečné jsou zvláště nenápadné poruchy akomodace, periferního a prostorového vidění. Zhoršuje se odhad vzdálenosti a rychlosti přijíždějícího vozidla.
• Demence a delirantní stavy (pozn.: akutní stav zmatenosti) s poruchami chování, případně alkoholová ebrieta (pozn.: různě těžký stupeň opilosti). K hlavním příčinám nehod u tohoto typu chodců patří zhoršení kognitivních funkcí, poruchy paměti a koncentrace (nečekané vkročení přímo před přijíždějící vozidlo), chybný odhad dopravní situace a snížení schopnosti rychle a účelně reagovat.

K hlavním příčinám nehod starších cyklistů patří:

• Poruchy zraku a sluchu uvedené výše.
• Nestabilita, závratě zvláště při otáčení hlavy (pohledy dozadu přes rameno).
• Ztráta stability při převážení např. nákupu.

K hlavním příčinám nehod starších řidičů patří:

• Prodloužení reakční doby a snadnější unavitelnost. Stoupá zvláště riziko nezabránění nehodě při chybě jiného účastníka dopravy.
• Zhoršení adaptace na oslnění a zužování zorného pole.

Aby lépe a v podrobnostech vynikly některé charakteristické příčiny nehod starších řidičů, uvádíme dva ilustrující příklady nehod, které jsme vybrali ze soudních spisů, v původní formulaci. První příběh představuje typickou nehodu – přehlédnutí protijedoucího vozidla. Druhý případ naopak reprezentuje netypické selhání staršího, zkušeného řidiče.

Neviděl protijedoucí vozidlo

V ranních listopadových hodinách řídil obžalovaný L. (66 let) svůj osobní automobil Černokosteleckou ulicí v Praze 10 směrem ke křižovatce Strašnická – Vinohradská. Na této křižovatce odbočoval vlevo do Strašnické ulice, přičemž nedal přednost v jízdě protijedoucímu řidiči osobního vozidla Fiat 600. Obžalovaný se hájil tím, že kritického rána bylo velmi nepříznivé počasí, snižující značně dohlednost. Uvedl, že protijedoucí vozidlo šedé barvy zaregistroval fakticky až v okamžiku, kdy došlo ke střetu. Výpovědí svědka nehody se zjistilo, že Fiat přijížděl do křižovatky rychlostí asi 50 km/h. Protože jízda obžalovaného při odbočování byla velmi pomalá, měl řidič Fiatu za to, že mu hodlá dát přednost v jízdě.

Základ zavinění obžalovaného spatřuje soud v porušení ustanovení, podle něhož je řidič povinen dbát při odbočování zvýšené opatrnosti.

Ač zkušený, přece vjel na železniční přejezd při návěsti „Stůj!“

Začátkem dubna přijel na cestě ze zaměstnání obžalovaný H., starý 71 let, se svým vozidlem k železničnímu přejezdu v Černošicích, kde v té chvíli dávaly světelné signály návěst „Stůj!“ pro silniční dopravu a také závory byly staženy. V protisměru stály tři nákladní vozy. Prvnímu z nich posádka oboustranně nadzvedla závory a vůz projel okolo obžalovaného. Obžalovaný popojel blíže k závorám a pro strážní domek, který se tam nachází, ztratil přehled o situaci v kolejišti. Když potom posádka druhého vozu nadzvedla závory, obžalovaný toho využil a vjel do kolejiště. Zatímco nákladní vůz na druhé straně přejezdu zůstal stát, obžalovaný projížděl kolejištěm a vzápětí zjistil, že na krátkou vzdálenost přijíždí zprava motorový rychlík. Obžalovaný odhadl, že nemůže ani zastavit vozidlo, ani couvnout, a proto na druhý převodový stupeň akceleroval. Tak se mu podařilo alespoň z části přejet kolej, po které rychlík právě přijížděl. Přesto však došlo k zachycení zadní části vozidla obžalovaného a k tomu, že byl utržen kryt motoru osobního auta, na němž je umístěna státní poznávací značka. Obžalovaný pak ve zmatku, který nastal, s vozidlem odjel. Po chvíli však zastavil, a když zjistil, že mu chybí státní poznávací značka, vrátil se na místo nehody. Ke svému jednání se plně doznal a uznal, že se nechal vlákat do kolejiště, aniž měl dobrý přehled. Také uvedl, že ani jeden z mužů u závor mu nedal znamení, aby zastavil.

Tento příklad ukazuje, že i přes dlouholeté zkušenosti se řidič vystavil smrtelnému nebezpečí, jemuž unikl „jen o vlásek“ (Štikar a kol., 2007, s. 48).

To, že někteří starší lidé mohou mít zhoršenou pohyblivost, smyslové nedostatky nebo jiné zdravotní potíže, pro které se stávají více ohroženými, není nic nového. Ale pokud se o zdánlivě neřešitelných problémech nemluví, dostávají se na okraj zájmu a řešeny skutečně nejsou. Což by byla chyba, protože populace (nejen v České republice), stárne!

Zdroj: ŠTIKAR, J., J. HOSKOVEC a J. ŠMOLÍKOVÁ. Bezpečná mobilita ve stáří. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1339-0.