V souvislosti s návrhy na nové uspořádání bodového systému se často zmiňuje i nesprávný způsob jízdy v jízdních pruzích, především bezdůvodné užívání levého jízdního pruhu.na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla.

Užívání jízdních pruhů na pozemních komunikacích stanoví zákon o silničním provozu v § 12. Jde-li o vozovku o dvou nebo více jízdních pruzích, je pro užívání jízdních pruhů zásadní skutečnost, jde-li o jízdu v obci či mimo obec.

§ 12
Jízda v jízdních pruzích

(1) Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

Ustanovení o povinnosti užít k jízdě především pravý jízdní pruh platí pro jízdu mimo obec na všech druzích pozemních komunikací o dvou nebo více jízdních pruzích, a to včetně dálnic a silnic pro motorová vozidla (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 59).

V této souvislosti připomínáme i povinnosti řidičů při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého:

(5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

Vedle povinnosti řidiče přejíždějícího z jednoho jízdního pruhu do druhého neohrozit řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí, platí i povinnost jej neomezit, to znamená mu nijak nepřekážet. Ustanovení věty druhé zakotvuje tzv. pravidlo zipu, tj. pravidlo chování pro případy, kdy při souběžné jízdě jeden z jízdních pruhů přestane být průběžným. Zákonná formulace je jednoznačným vyjádřením povinnosti řidičů jedoucím v průběžném jízdním pruhu. Platí to i přes skutečnost, že jiná ustanovení používají v této souvislosti „je povinen umožnit“, neboť normativně mají tyto formulace stejný obsah. Nejedná se tedy o žádnou proklamaci či doporučení, ale o jasné a právně závazné pravidlo chování pro zákonem přesně vymezené situace, v případě jehož porušení připadá do úvahy i právní odpovědnost, včetně případné odpovědnosti za způsobení dopravní nehody. Související dopravní značka č. IP 29 „Střídavé řazení“ je značkou toliko informativní, sloužící k označení (zdůraznění) povinnosti plynoucí již z obecné úpravy, a užita být nemusí ((BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 60).

Poslední poznámka se týká omezování plynulosti silničního provozu. Dlouhé vzájemné předjíždění nákladních vozidel, jejichž rychlost vykazuje jen malý rozdíl, zakazuje ustanovení odst. 4 § 36 (provoz na dálnici):

(4) Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy.

Vedle úpravy předjíždění podle § 17 se tak stanoví další podmínky předjíždění. Navíc ustanovení § 18 odst. 2 písm. b) zakazuje řidiči omezovat plynulost provozu na všech pozemních komunikacích pomalým předjížděním ((BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 88).