Zastávky tramvají jsou ve velké většině opatřeny nástupními ostrůvky. Jsou však i případy, kdy vozidlo hromadné dopravy osob zastavuje v zastávce bez nástupního ostrůvku. Zákon o silničním provozu považuje takové případy za „Jízdu ve zvláštních případech“ a povinnosti řidičů ostatních vozidel stanoví v § 15:
(1) Za vozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v zastávce více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastaví-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky.
Pro účely tohoto ustanovení se tramvajová souprava považuje za jedno vozidlo. U společných zastávek tramvají a autobusů nebo trolejbusů může jít o dvě vozidla různého druhu (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J.: Praha 2016, s. 62).
Připomenout lze i znění § 27 odst. 1 písm. f):
Řidič nesmí zastavit a stát
(…)
f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou „Zastávka autobusu“, „Zastávka tramvaje“ nebo „Zastávka trolejbusu“ a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou „Zastávka autobusu nebo trolejbusu“ nebo „Zastávka tramvaje“, platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor.