Pravidla, která respektujeme

Obecně jsou to ta, která dobře známe, rozumíme jim a umíme je v souvislostech používat. Platí to především o pravidlech silničního provozu, jejichž porušování má své následky. Od pokut až po ty nejzávažnější. Každý budoucí řidič se pravidla učí v autoškole a své znalosti musí prokázat při závěrečné zkoušce.

Na to, jak taková výuka teoretických předmětů vlastně probíhá, jsme se zeptali provozovatelů Krušnohorské autoškoly, Bohumila Oslíka a Blanky Savincové:

Preferujete výuku pravidel v „klasickém“ kursu, nebo formou individuálního studijního plánu?

Zásadně poskytujeme výuku teorie pouze a výhradně v plném rozsahu dotace kurzu. Jiné formy nenabízíme, a to ani v případě individuálně vyučovaného žadatele. Výuka pouze praktickým výcvikem s omezeným počtem teoretických konzultací při absenci výchovy by naše odbornou vizi o skutečné edukací naplnit nemohla.

Mají žadatelé o výuku v kursu zájem?

Představujeme se jako škola výběrová a princip „nejprve vychovat, pak naučit “ je naší výkladní skříní. Jedním z kriterií automatického výběru je právě poptávka po odborně vedené komplexní výuce, rozložené do delšího časového období. Opíráme se o běžné pedagogické zásady, formulované před téměř čtyřmi stoletími Janem Amosem Komenským. Jiná doba, jiné prostředí, jiná technologická úroveň –ale zájmový subjekt je stále stejný: člověk.

Jaká metoda výuky se Vám nejvíc osvědčila?

Uužíváme běžných didaktických metod odpovídajících dobré střední škole gymnazijního typu, nebo i škole vysoké, s pevnými osnovami a s přístupem, který reflektuje sociální a věkové složení. Naším typickým klientem je student s nadprůměrným školním prospěchem a ambicemi, nebo žena či muž středního věku.Vyhledávají nás ale rovněž senioři a také zájemci s diagnostikovanými (nebo i nediagnostikovanými) poruchami učení. Dlouhodobě jsme uživateli prostor v moderní základní škole, a také jejími spolupracovníky při výuce dopravní výchovy.

Která oblast pravidel dělá žákům obvykle potíže?

Problémem současných generací je ochota přijmout povinnost, logické myšlení, samostatné rozhodování, dlouhodobé uchování znalostí a malá schopnost propojit teorii s praxí. V mnoha oborech je možné absenci znalostí nahradit užitím elektronických medií – ale řidič se v praxi musí rozhodovat sám a bez této berličky….. Velkou práci si dáváme s nácvikem křižovatek podle vlastní metodiky, studenti si z našich přednášek pořizují poznámky a dokonce a bez reptání zpracovávají i domácí úkoly…. Přednášíme výhradně podle vlastních prezentací a podklady poskytujeme pouze našim studentům.

Projeví se takový způsob výuky na úspěšnosti při závěrečných zkouškách?

O úspěšnosti svědčí stoupající zájem veřejnosti, výsledky zkoušek i ohlasy klientů a institucí. Dobře pochopené teoretické principy uplatněné v praxi usnadňují rozhodování i v průběhu zkoušky. Zvládnutí testu a jeho otázek pro nás není smyslem výuky, ale pouze vstupenkou ke zkoušce.

Na dotaz zkušebního komisaře, jakými prostředky výrazně lepších výsledků absolventů docilujeme, dáváme jednoduchou odpověď: Jsme učitelé a proto jednoduše – vyučujeme.

Práce učitele si říká o erudici, vzdělání a vyšší nežli jen pracovní zaujetí. Proto jsme vlastně proti všem ostatním ve stálé výhodě: sebereflexe a nezaostávání nám usnadňují některé další aktivity – zejména občasné vedení seminářů pro některou z domácích psychologických univerzitních kateder, spolupráce s Asociací dopravních psychologů a CDV Brno, provoz školicího střediska a dlohodobá pozice stálých odborných konzultantů Horské služby ČR o.p.s. i jejího zřizovatele MMR v otázkách záchranářského transportu.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho spokojených absolventů.

Ilustrační foto: