Textilní popruhy ze syntetických vláken

ČSN EN 12195-2 – Přivazovací popruhy ze syntetických vláken

Nejčastějším přivazovacím prostředkem pro zabezpečení nákladu při přepravě jsou textilní popruhy ze syntetických vláken, mezi řidiči známé jako tzv. kurty.

Evropská norma ČSN EN 12195-2 specifikuje bezpečnostní požadavky na přivazovací popruhy, vyrobené ze syntetických vláken s plochými tkanými popruhy pro vícenásobné použití a přivazovací kombinace s tkanými popruhy pro bezpečnou pozemní dopravu zboží na silničních vozidlech, plavidlech a v železničních vozech.

Předmětem normy jsou pouze ruční napínací zařízení s maximální ruční silou 500 N. Norma obsahuje formou odkazů i ustanovení z jiných publikací, např.:

EN 10002-2:1991 – Kovové materiály - zkouška tahem - část 2: Ověřování měřícího systému trhacích strojů

ISO 1833:1977 – Textilie – Dvojité vláknové směsi – Kvantitativní chemické analýzy

ISO 2076:1999 – Textilie – Syntetická vlákna – Terminologie

Provedení textilního popruhu

Textilní popruh musí být vyroben z přízí s vysokou pevností, na světle stálých a tepelně stabilizovaných materiálů. Může být vyroben z jednoho z následujících materiálů:

Z jednotlivých vláken příze se na pletacím stroji vyrobí vlastní textilní popruh. Černé nitě, viditelné na každém popruhu, je součástí již při vlastním splétání vláken, nevšívá se tedy do popruhu až dodatečně, jak se někde mylně uvádí. Výsledný popruh je bílé barvy a hmatově měkký.

Výroba textilního popruhu

Buben s navinutým vyrobeným popruhem se v další části výroby přesune do barvírny, kde popruh získává svoji barvu. Na základě žádosti zákazníka se pak mění v modré, žluté, oranžové či jinak barevné popruhy, jak se s nimi setkáváme v provozu.

Obarvený textilní popruh musí získat i tvrdost, proto je potřeba provést jeho „vytažení“. Provádí se v peci zahřáté na 230° C. Obarvený textilní popruh prochází z navinuté cívky pecí na navíjecí trn, který se otáčí o něco vyšší rychlostí než výchozí cívka. Vyšší rychlost navíjecího trnu napíná textilní popruh. Textilní popruh před navinutím na trn prochází místem, kde dochází k jeho prudkému ochlazení, čímž textilní popruh získává svoji typickou „ztuhlost“.

Vytažený popruh se poté v šicí dílně nastříhá na požadované délky a opatří kovovými komponenty, tedy háky a ráčnami.

Nedílnou součástí popruhu je jeho identifikační štítek. Na štítku jsou uvedeny všechny potřebné informace pro zjištění únosnosti textilního popruhu.

Informace, obsažené na štítku, jsou opticky rozděleny na dvě části. Viditelná část, se kterou se setkáme při běžném používání, obsahují údaje (viz předchozí článek) l_GL, S_TF, S_HF, LC, dále číslo normy, podle které byl popruh vyroben (EN 12195-2), případně další informace (výrobce, prodejce).
Neviditelná část štítku, která je všita mezi dvě části popruhu, obsahuje stejné nutné údaje (LC, S_TF, l_GL, číslo normy), ale i název výrobce a kód identifikace. Kód identifikace slouží k případnému dohledání informace, z jakých vláken byl popruh vyroben, kdo vlákna dodal…

Veškeré šicí práce se provádějí na strojích, kde je lidská obsluha pouze přípravářem. Položit popruh, přeložit, vsunout štítek, srovnat, aby nevyčníval mimo obrys, spustit šicí stroj. To je dnes lidská obsluha. O zbytek se postará stroj.

U textilních popruhů je nepříjemnou skutečností nečitelnost, případně fyzické poškození štítku. Protože se jedná o štítky z umělé hmoty, která v průběhu používání v zimních měsících křehne a dochází často k ulomení zkřehlého štítku a tím k nutnosti vyřazení popruhu z používání i v situaci, kdy není nikde jinde nijak poškozen. Proto dnes někteří výrobci vkládají identifikační štítky do igelitového převleku a teprve poté dochází k jejich přišití na textilní popruh. Takový štítek vydrží i nepříznivé zimní měsíce bez úhony.

Každý popruh, než se dostane do sériové výroby, musí splňovat přísná kritéria na pevnost a jakost použitých materiálů. Pro zkoušení pevnosti se používají trhací stroje. A jak se trhací stroj používá ?

Každý popruh se vyrábí s větší pevností, než kolik se udává na štítku. Pevnost, se kterou se popruhy vyrábějí, se dá přirovnat ke pevnostnímu poměru 3:1, 5:1 a 7:1.

Vázací stuha, zobrazená na obrázku, má udávanou pevnost v přímém tahu 500 daN, tedy sílu, odpovídající hmotnosti 500 kg. Protože je vyrobena s pevnostním poměrem 3:1, musí stuha vydržet sílu, odpovídající hmotnosti 1500 kg.

Stuha na obrázku se přetrhla až při síle 1750 daN.

Laicky řečeno musí stuha udržet 500 kg, přetrhla se však až při síle, odpovídající 1.750 kg.

„Běžné“ textilní popruhy, používané pro zajištění nákladu v silničním provozu mají udávanou kapacitu LC = 2500 daN, v nejnižším pevnostním poměru, ve kterém by mohla být vyrobena, musí odolat okamžité síle, odpovídající 7.500 kg. Toto zatížení nelze považovat za normativní, pouze výjimečné a krátkodobé.

Vyřazení textilního popruhu z používání

Pro vyřazení textilního popruhu z užívání musí být splněn alespoň jeden z následujících bodů:

• Bez identifikační etikety (mezi řidiči známé jako „není štítek, není kurta“)
• Náhodný styk s chemikáliemi. Textilní popruh, zasažený chemikáliemi, může změnit barvu, být rozleptaný, případně jinak poškozený. Účinek chemikálií může vzrůstat s rostoucí teplotou.
  Polyamidy jsou imunní k účinkům zásaditých látek, nicméně jsou napadány anorganickými kyselinami.
  Polyester je odolný proti anorganickým kyselinám, ale je napadán zásaditými látkami.
  Polypropylen je málo napadán kyselinami a zásaditými látkami a je vhodný pro použití tam, kde je požadována vysoká odolnost k chemikáliím.
  Roztoky kyselin nebo zásad, které jsou neškodné, se mohou stát vypařováním dostatečně koncentrované a vést ke vzniku poškození.
• Roztržení, pořezání, zářezy a porušení v zatížení nesoucích vláknech a přídržných švech, deformace, které jsou výsledkem vystavení žáru
• Pro koncové kovové komponenty a napínací zařízení platí, že v případě deformací (např. přejetí koncové komponentu vozidlem), pukliny, zřetelné znaky opotřebování nebo znaky koroze jsou také důvodem k vyřazení.

Příklad důvodu pro vyřazení textilního popruhu z užívání

Na štítku lze nalézt také datum výroby popruhu. Datum popruhu ovšem nijak nesouvisí s maximální dobou používání. Důvodem k vyřazení popruhu je pouze jeho poškození (viz body výše).