Normy pro zabezpečení nákladu

Evropské normy pro zabezpečení nákladu

Ve vyhlášce č.342/2014 Sb., §38, bod 7) je doslovně uvedeno:

„Náklad na vozidle, i v jízdní soupravě, musí být rovnoměrně rozložen a řádně zajištěn vhodným technickým zařízením proti pohybu. Pokud je k připevnění nákladu použita poutací a upínací souprava, musí být v řádném technickém stavu a odpovídat ČSN EN 12195-2, ČSN EN 12195-3, ČSN EN 12195-4 3). Poutací a upínací soupravy musí počtem a umístěním odpovídat ČSN EN 12195-1.“

Evropská norma EN 12195 se skládá ze čtyř částí:

• -ČSN EN 12195-1 (Výpočet zajišťovacích sil) - tato část normy se zabývá výpočtem zajišťovacích sil pro prostředky zajištění břemen. Harmonizuje výpočty pro zajištění břemene na silničních vozidlech, uvádí výpočty a různé postupy pro zajištění břemene.
• -ČSN EN 12195-2 (Přivazovací popruhy ze syntetických vláken) – jedná se o harmonizovanou normu k jednotnému přizpůsobení se bezpečnostním požadavkům na textilní přivazovací popruhy ze syntetických vláken (kurty). Norma specifikuje bezpečnostní požadavky pro použití při zabezpečení nákladu přepravovaného po pozemních komunikacích, v železničních vozech, plavidlech nebo jejich kombinacích. Definuje požadavky na použití přivazovacích prostředků a důvody, za kterých je nutno je vyřadit z používání.
• -ČSN EN 12195-3 (Přivazovací řetězy) – harmonizovaná norma pro použití přivazovacích řetězů. Definuje podmínky pro použití nebo vyřazení, stejně, jak je tomu u předchozí normy pro textilní popruhy
• -ČSN EN 12195-4 (Přivazovací drátěná lana) – harmonizovaná norma pro použití přivazovacích drátěných lan. Definuje podmínky pro použití nebo vyřazení jako v předešlých dvou částech normy.

Pro výpočet počtu přivazovacích prostředků podle normy ČSN EN 12195-1 je potřeba znát pevnost vázacích bodů (vázacích ok) na ložné ploše a konstrukce nástavby (shrnovací plachta, plachta s oky, klanicová nástavba, skříňová…).

Evropská norma ČSN EN 12640 se zabývá vázacími body na vozidlech pro přepravu zboží. Uvádí minimální požadavky a zkušební metody pro vázací body na vozidlech s plochou konstrukcí ložné plochy a minimální povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Norma se nevztahuje pro vozidla navržená výhradně pro přepravu sypkých materiálů a vozidla, navržená výhradně pro přepravu specifických nákladů, vyžadujících zvláštní požadavky.

Evropská norma ČSN EN 12642 se zabývá konstrukcí vozidel a návěsů pro přepravu zboží s minimální hmotností nad 3,5 tuny. Stanovuje základní požadavky pro bočnice, čelní a zadní stěnu vozidel a specifikuje zkušební metody. Norma není určena pro vozidla pro přepravu sypkých materiálů nebo pro přepravu specifických nákladů, vyžadujících zvláštní požadavky.

Obsah první části normy – ČSN EN 12195-1 si probereme v dalších dílech podrobněji při výpočtu zajišťovacích sil.

Definice

Pro účely evropské normy platí následující termíny a definice:

Přivazovací vybavení – zařízení, navržené pro připojení k přivazovacím bodům, které slouží pro zajištění břemene na silničním vozidle. Obsahuje napínací prvky (popruh, řetěz, lano), napínací zařízení (klíč, řehtačka, napínák, napínací vrátek) a spojovací součásti, jsou-li požadovány (háky, koncové články)

Přivazovací popruh – zajišťovací prostředek, obsahující napínací zařízení nebo napínací pojistné zařízení a plochý tkaný textilní popruh s nebo bez koncového komponentu

Plochý tkaný textilní popruh – konvenčně nebo bezčlunkově tkaná textilie, s vícenásobnými vrstvami. Primární funkcí je únosnost. Charakteristikou popruhu je úzký okraj plošné textilie.

Napínací zařízení – mechanické zařízení, vyvolávající a udržující napínací sílu v sestavě pro zadržení břemene

Koncový kovový komponent – zařízení, spojující prostředky přivazovacího popruhu nebo koncového napínacího zařízení s přivazovacím bodem vozidla a připevňovacím bodem břemene

Jednodílný přivazovací popruh – přivazovací popruh, který obsahuje pouze jeden tkaný textilní popruh a napínací zařízení s koncovými kovovými komponentami.

Dvoudílný přivazovací popruh – přivazovací popruh, obsahující dva tkané textilní popruhy, jeden s napínacím zařízením a druhý s jedním koncovým kovovým komponentem.

Přivazovací bod – zajišťovací zařízení na vozidle, ke kterému může být přímo připojeno přivazovací vybavení. Přivazovacím bodem může být např. oválný článek, hák, kroužek nebo přivazovací rameno.

Každý uvazovací prostředek (textilní popruh, řetěz, lano) má na sobě připevněn štítek (u popruhů textilní nebo umělohmotný, u řetězů a lan ocelový). Na štítku jsou uvedeny údaje, umožňující zjistit informace o použitém přivazovacím prostředku. V dalších dílech se budeme setkávat s následujícími zkratkami:

Síla při přetržení BF (breaking force BF) – maximální síla, které musí přivazovací popruh odolat, je-li zkoušen

Minimální síla při přetržení BF_min (minimum breaking force BF_min) – síla při přetržení, pro kterou je přivazovací prostředek navržen

Přivazovací únosnost LC (lashing capacity LC) – maximální síla pro použití v přímém tahu, která je navržena k zachycení přivazovacím popruhem při použití

Normalizovaná ruční síla S_HF (standard hand force S_HF) – ruční ovládací síla 500 N (uváděná na štítku/etiketě 50 daN)

Normalizovaná napínací síla S_TF (standard tension force S_TF) – zbytková síla po uvolnění rukojeti řehtačky

Délka popruhu l_GL (length l_GL) – délka z nastavitelného konce, měřená od volného konce popruhu k sílu nesoucímu bodu koncového kovového komponentu