Příčiny dopravních nehod vyšetřuje, hodnotí a do statistik zahrnuje Policie České republiky. Často je důvod zřejmý. Nedání přednosti v jízdě, nesprávné předjíždění, nedodržení bezpečné vzdálenosti. Ale právě tyto zjevné příčiny mohou mít svého skrytého „spoluviníka“. Tím je zhoršený zrak řidiče, který nehodu zavinil. A v mnoha případech to nemusí být nezodpovědnost řidiče, který potíže se zrakem podceňuje. Může to být tak, že o nich sám neví.
http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/vizualni-vnimani-ridice-z-hlediska-psychologie-456627
Odhady počtu dopravních nehod zapříčiněných poruchou zrakového vnímání se liší. Některé studie (Schlag, 2008) uvádějí, že chybou ve vnímání je způsobeno 40-50 % nehod, jiné (Madea B. a kol., 2007) odhadují, že podíl na počtu dopravních nehod, které jsou způsobeny nedostatky ve zrakových funkcích, je obdobný jako podíl na nehodách zapříčiněných vlivem alkoholu, tj. asi 7 %.
Je nesporné, že při řízení vozidla je ze smyslových orgánů nejdůležitější zrak. Téměř 90 % informací přijímá řidič při jízdě právě zrakem. Nedostatečné nebo zkreslené vnímání může být primární příčinou nehody.
Mezi hlavní zrakové funkce patří:
Snížená zraková schopnost mimo jiné výrazně snižuje schopnost správného odhadu rychlosti ostatních vozidel, včasné rozeznání překážky nebo jiných účastníků provozu, zejména chodců nebo cyklistů.
Další vážné problémy zrakového vnímání mohou být důsledkem očních chorob.
Zhoršené vidění za šera, tmy a zvýšenou citlivost na oslnění způsobuje katarakta.
http://nemoci.vitalion.cz/sedy-zakal/
Při kataraktě neboli šedém zákalu, jak již z názvu vyplývá, dochází k zakalování čočky.
Rizikové faktory katarakty:
1. UV záření – hlavně dlouhodobé vystavení očí slunečním paprskům bez dostatečné ochrany. Je nutné používat sluneční brýle, které mají schopnost odfiltrovat převážnou většinu škodlivých paprsků UVA i UVB.
2. Kouření – zvláště dlouhodobě kouření 15 a více cigaret za den zvyšuje pravděpodobnost vzniku šedého zákalu trojnásobně.
3. Cukrovka – u diabetiků se katarakta vyskytuje dříve a častěji, než u zdravé populace.
4. Obezita
5. Léčba kortikosteroidy – kortikosteroidy jsou látky, které jsou často využívané k léčbě širokého spektra chorob. Léčba bohužel přináší řadu nepříznivých vedlejších účinků a jedním z nich je právě možnost vzniku šedého zákalu.
6. Genetická dispozice – dědičný výskyt šedého zákalu v rodině může vývoj tohoto onemocnění urychlit. Katarakta se tak může vyvinout v ranějším věku.
http://nemoci.vitalion.cz/zeleny-zakal/
Glaukom (zelený zákal) způsobuje výpadky vidění v zorném poli. Pro bezpečnou účast v silničním provozu je důležité neporušené vidění v centrální oblasti v rozsahu asi 30° a v oblasti horizontálního zorného pole. Periferní vidění umožňuje podstatným způsobem vnímání rychlosti a uplatňuje se především při přejíždění v jízdních pruzích. V jeho rozsahu se většinou vynořují nebezpečné objekty, a proto tedy plní funkci alarmu. Vzhledem k bezpečnosti dopravního provozu je důležitá schopnost vnímat červenou barvu (Madea B. a kol., 2007).
Glaukom není žádný zákal. Označení zákal má svůj původ v historii, kdy v konečných stádiích choroby došlo k zakalení rohovky, což je průhledná struktura na povrchu oka. Glaukom vzniká v důsledku zvýšeného nitroočního tlaku.
Rizikové faktory glaukomu:
Mezi faktory, které nikdo z nás neovlivní, patří stárnutí a to konkrétně věk nad 40 let, genetická dispozice a rasa, protože glaukom se obecně vyskytuje ve větším míře u černochů.
Ty, které se dají v určité míře ovlivnit, jsou nitrooční tlak, stres, emoční výkyvy, cukrovka (diabetes mellitus) nebo také může přispívat migréna.
Dobrá reakce, ale příliš vysoká rychlost
Z psychologického hlediska je důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole nebo také funkční zorné pole. Je menší než periferní zorné pole, není konstantní, mění se v závislosti na rychlosti vozidla, ale také podle množství informací, které je nutno v daném okamžiku zpracovat. Čím větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Zorné pole, v jehož rozsahu může řidič na vnímané objekty ještě reagovat, se omezuje se vzrůstající rychlostí vozidla. Rychlost jízdy je proto nutné přizpůsobit možnostem vizuálního systému. Řidič zpravidla nereaguje pomalu, ale příliš rychle jede. Funkční zorné pole závisí kromě fyziologických charakteristik zrakového systému tedy také na podmínkách dané situace, na schopnosti pozornosti řidiče, jeho věku a aktuálním stavu.
Další zdroj:
HAVLÍK, Karel. Psychologie pro řidiče. 1. Praha: Portál, 2005, 224 s. ISBN 80-7178-542-3.