(Ne)přiměřená rychlost jízdy

Jednou z hlavních příčin dopravních nehod s velmi závažnými následky je nepřiměřená rychlost jízdy. Statistika nehodovosti PČR eviduje za první čtvrtletí letošního roku 3 511 nehod v důsledku nepřiměřené rychlosti, při kterých bylo smrtelně zraněno 56 osob.

Pravidla silničního provozu (zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) obecně stanoví nejvyšší dovolené rychlosti pro druh vozidla a různé pozemní komunikace. Takto stanovený rychlostní limit však neznamená, že bude v každé situaci přiměřený.

Odpověď na otázku Jaká rychlost je přiměřená dává celkem pregnantně první odstavec § 18 zákona o silničním provozu:

§ 18

Rychlost jízdy

(1) Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

Zde jsou uvedeny okolnosti, které by měl řidič předvídat a kterým musí přizpůsobit rychlost jízdy. Výslovně je pak řidiči stanovena povinnost, že smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Za snížené viditelnosti lze za takovou vzdálenost považovat vzdálenost, na jakou je pozemní komunikace osvětlena světlomety v daném okamžiku užitými na vozidle. Při nesnížené viditelnosti tuto vzdálenost zkracuje blízkost nepřehledné zatáčky, vrchol stoupání apod.

Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se podle § 26 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb. rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška).

Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost, jsou podle § 26 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb. vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich důsledky.

Rychlost jízdy je omezena jak nejvyššími rychlostními limity stanovenými zákonem o silničním provozu, tak i povolenou rychlostí jízdy, stanovenou technickými předpisy. Nikde však není nařízeno, že řidič musí jet jen nejvyšší povolenou nebo „technickou“ rychlostí. Záleží nejen na jeho praxi, ale i na povětrnostních podmínkách, jakou rychlost v daném úseku pozemní komunikace a v daný čas zvolí, s ohledem na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (LEITNER, M., LUKÁŠEK, V., KOPECKÝ, Z.: Praha 2001, s. 77).

V dalších částech se budeme zabývat obecnou úpravou rychlostních limitů (stanovených zákonem o silničním provozu) a místní úpravou (dopravními značkami).