Směrové sloupky červené barvy nejsou na pozemních komunikacích umístěny příliš často a mnozí řidiči neznají jejich přesný význam. Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích jejich význam a umístění popisuje v § 26, odst. 1 písm. m):

m) "Směrový sloupek" (č. Z 11a až č. Z 11d); směrový sloupek č. Z 11a se užívá vlevo ve směru jízdy, směrový sloupek č. Z 11b se užívá vpravo ve směru jízdy; v místě připojení účelové pozemní komunikace lze užít směrové sloupky v barvě červené, směrový sloupek č. Z 11c se užívá vlevo ve směru jízdy a směrový sloupek č. Z 11d se užívá vpravo ve směru jízdy.

Směrové sloupky č. Z 11c a č. Z 11d se tedy užívají v místě připojení účelové pozemní komunikace

Účelová komunikace je definována v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v § 7. 

Z komentáře k ustanovení § 7:

Účelovou komunikací může být polní nebo lesní cesta, tovární nádvoří a podobně. Účelové komunikace jako jediné mohou být veřejné a neveřejné. Veřejně přístupné jsou všechny účelové komunikace kromě těch, které se nacházejí v uzavřených prostorách. Uzavřenost takové komunikace může být faktická (plot, zeď), nebo pouze právní – označení tabulí.

K čemu slouží informace o připojení účelové komunikace? Jde o vymezení pojmu „křižovatka“, které může v některých případech být podstatné.

Zákon č. 361/2000 Sb., § 2 písm. w):

w) křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci,

Za křižovatky se nepovažují vyústění všech účelových komunikací, nejen polní nebo lesní cesty, na jiné pozemní komunikace. Základním problémem je, že účelová komunikace se, snad s výjimkou klasické lesní nebo polní cesty, zpravidla nepozná, pokud nejsou v místě připojení účelové pozemní komunikace užity směrové sloupky č. Z 11c a č. Z 11d v červené barvě (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J., SEIDL, A.: Praha 2013, s. 11).

Při vjíždění z účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci platí pravidlo obsažené v § 23 zákona o silničním provozu:

§ 23

(1) Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjížděníz účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.

Pojem „místo ležící mimo pozemní komunikaci“ není vymezen žádným právním předpisem. Lze tedy pouze dovozovat, že tímto místem může být např. pozemek, garáž, čerpací stanice, tovární, nádražní a letištní prostory, obratiště tramvají apod., jak bylo uváděno v § 2 bod 11 zrušené vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (LEITNER, M., LUKÁŠEK, V., KOPECKÝ, Z.: Praha 2001, s. 88).