Orientační dechová zkouška ukázala 3,39 promile

Alkohol v krvi řidičů motorových i nemotorových vozidel je při silničních kontrolách nebo dopravních nehodách nalezen bohužel poměrně často. Zpráva o zjištěné hladině alkoholu 3,39 promile u řidiče nákladního vozidla je alarmující.

Převzato z: http://vary.idnes.cz/ridic-kamionu-na-karlovarsku-nadychal-3-39-promile-f64-/vary-zpravy.aspx?c=A150216_160644_vary-zpravy_ba

Padesátiletého šoféra ze Slatiňan zastavili dopravní policisté při akci zaměřené na kontrolu nákladních vozidel. Tu organizovali společně s Centrem služeb pro silniční dopravu.

„Při kontrole se řidiči mimo jiné podrobovali i orientační dechové zkoušce na přítomnost alkoholu. Jeden z nich nadýchal 3,39 promile,“ uvedla policejní mluvčí Zuzana Týřová.

Policisté opilému muži okamžitě zakázali další jízdu a vzali mu řidičský průkaz. „Poté ho převezli k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu,“ řekla mluvčí a dodala, že případ nadále vyšetřuje dopravní policie.

Řidiče z povolání teď čekají nejen problémy s policií, ale i v zaměstnání.

Účinky alkoholu na lidský organizmus byly zkoumány a popisovány již mnohokrát. Specifickou oblastí je výzkum těchto účinků při řízení vozidel.

Převzato z http://www.socr.cz/file/2014/bezprostredni-vliv-nizkych-davek-alkoholu-na-lidske-chovani.pdf

Například přehledová studie Moskowitze a Robinsona zveřejněna v roce 1988 zjišťuje, že určitý pokles výkonu ve schopnostech souvisejících s řízením motorových vozidel lze v některých studiích zachytit už při velmi nízkých hladinách alkoholu v krvi, a to při hodnotách cca 0,1 - 0,2 ‰ (šlo zejména o distribuci pozornosti). Pokles výkonu v testech zkoumajících koncentraci pozornosti byl ovlivněn méně (objevoval se až od hodnot 0,5 ‰ a výše), prostý reakční čas a další psychomotorické reakce byly poprvé narušeny při ještě vyšších hladinách (kolem 0,8 ‰). V následující práci dokonce Moskowitz a Fiorentino (2000) uvádějí, že narušení některých schopnosti souvisejících s řízením lze pozorovat při jakémkoli významném odchýlení se od nulové hladiny a při hladině 0,8 ‰ už dokládá takové poškození více než 94 % studií.

Krueger a kol. (1990, in Schnabel, 2011) docházejí ve své metaanalytické studii k závěru, že při hodnotách kolem 0,3 ‰ alkoholu už lze hovořit o signifikantním narušení určitých funkci, zejména pak řízení jako takového (zkoumaného na simulátorech). Při hladinách vyšších než 0,5 ‰ alkoholu už lze jasně pozorovat narušení téměř všech schopností a funkcí souvisejících s řízením, s výjimkou prostého reakčního času a pozornosti, které se jeví být vůči negativním účinkům alkoholu rezistentnější, a k jejichž zhoršeni dochází až při hladinách alkoholu kolem 0,8 ‰.

Ve srovnání s hodnotou 3,39 ‰ překvapí uváděné hodnoty a zjištěné poznatky.