Otáčení a couvání patří k těm obtížnějším jízdním úkonům. Pravidla silničního provozu obecně určují základní podmínky a taxativně vymezují místa, kde je otáčení a couvání zakázáno. V některých případech však takový „návod“ nestačí…
Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu:
§ 24
Otáčení a couvání
(1) Při otáčení platí obdobně ustanovení o odbočování (§ 21) a při otáčení na křižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkou (§ 22).
Při otáčení si řidič počíná obdobně jako při odbočování. To znamená, že se před otáčením zařadí co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy, a to s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky, přičemž dává znamení o změně směru jízdy. Přitom musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním. Řidiči ostatních vozidel jej nesmějí předjíždět za předpokladu, že není možné předjetí vpravo podle § 17 odst. 1.
Otáčí-li se řidič na křižovatce pozemních komunikací nerozlišených dopravními značkami, musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvářaty přicházejícím zprava.
Přijíždí-li řidič na křižovatku po hlavní pozemní komunikaci a hodlá zde otáčet, má přednost v jízdě před řidiči přijíždějícími na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci, kteří musí vyčkat, až otáčení dokončí. Přijíždí-li na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci, musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J., SEIDL, A.: Praha 2013, s. 55).
(2) Při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
Při couvání se nevylučuje možnost omezit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, kteří však nesmějí být ohroženi (Tamtéž, s. 55).
Z judikatury:
Nejvyšší správní soud (podle rozsudku ze dne 29. 7. 2004, čj. 5 As 38/2003-38, č. 578 Sb., NSS, Jízdu do křižovatky couváním je třeba posuzovat podle § 24 odstavce druhého až čtvrtého (otáčení a couvání) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, a nikoliv podle § 22 tohoto zákona (jízda křižovatkou). Při couvání do křižovatky nemá řidič couvajícího vozidla přednost v jízdě, ale naopak nesmí ohrozit žádného z ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích (Tamtéž, s.55).
(3) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(4) Řidič nesmí otáčet a couvat
a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, například v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
Za „nepřehledné místo“ lze označit místo, které řidič nemůže pohledem obsáhnout dříve, než do něj vjede.
„Jinak nebezpečné místo“ může být např. i úzká pozemní komunikace, na které musí řidič při otáčení opakovaně najíždět vpřed a couvat, než provede úkon otáčení.
„Těsnou blízkostí“ lze označit místo, kde může řidič s ohledem na nejvyšší dovolenou rychlost na příslušné pozemní komunikaci, povětrnostní podmínky apod. předvídat, že by v případě náhlého vyjetí protijedoucího vozidla došlo při otáčení nebo couvání k ohrožení nebo k omezení ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích (LEITNER, M., LUKÁŠEK, V., KOPECKÝ, Z.: Praha 2001, s. 90)
.
b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,
K pojmu křižovatka s řízeným provozem viz § 2 písm. y)
y) křižovatka s řízeným provozem je křižovatka, na které je provoz řízen světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo příslušníkem policie ve stejnokroji (dále jen „policista“), příslušníkem Vojenské policie ve stejnokroji (dále jen „vojenský policista“), nebo usměrňován strážníkem obecní policie,
c) na přechodu pro chodce,
d) na přejezdu pro cyklisty,
e) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,
f) v tunelu a v jeho těsné blízkosti,
g) na pozemní komunikaci s jednosměrným provozem; smí však couvat, jestliže je to nezbytně nutné, například k zajetí do řady stojících vozidel nebo vyjetí z ní.
Místní úpravou lze otáčení zakázat dopravní značkou „Zákaz otáčení“ č. B 25:
Zákazu se užívá podle místních podmínek, kde otáčení vozidel není s ohledem na intenzitu provozu, rozhledové poměry apod. bezpečné. Nezakazuje odbočení vlevo.