Parkovací průkaz

Za jakých podmínek vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností osobám se zdravotním postižením parkovací průkaz, kdy lze vozidlo tímto průkazem označit, které zákazy nemusí řidič takto označeného vozidla dodržovat?  

Právní úpravu této oblasti stanoví zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu:

§ 67

Speciální označení vozidel a osob

(1) Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (dále jen „parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením“), označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou (dále jen „označení O 2“) nebo označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu stanovené prováděcím právním předpisem smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu v zahraničí.

Dosavadní označení vozidla přepravujícího osobu těžce postiženou nebo těžce pohybově postiženou – označení č. O 1 - se nahrazuje označením č. O 7 – parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením – viz příloha č. 12 vyhlášky č. 30/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dosavadní označení vozidla praktického lékaře ve službě č. O 5 se mění na označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu.

Poněkud nejasné je, co se rozumí oprávněným orgánem v zahraničí. Zákonodárce se zřejmě snažil vyjádřit, že v České republice mají platit i zvláštní označení vydaná příslušným orgánem cizího státu, popřípadě alespoň příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, viz doporučení Rady 98/376/ES (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J., SEIDL, A.: Praha 2013, s. 96).

Dřívější označení O 1 mohlo být užíváno nejpozději do 31. prosince 2012

Poznámka: Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (č. O 7) byl zaveden vyhláškou č. 290/2011 Sb., kterou se novelizuje vyhláška č. 30/2001 Sb.  

Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou má rozměry 106 x 148 mm a je opatřen vodoznakem se vzorem „lipové lístky“. Údaje o držiteli musí být vyplněny strojovým způsobem nebo hůlkovým písmem při použití světlostálé fixy síle 0,5 mm. Po vyplnění a připevnění fotografie je papírový průkaz laminován ochrannou folií.

(2) Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností osobě, která je držitelem průkazu ZTP s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou nebo držitelem průkazu ZTP/P podle jiného právního předpisu.²⁴)

24) - Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.

Parkovací průkaz nelze vydat osobě, která je držitelem průkazu ZTP pouze z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou. Takto postiženým osobám se vydává pouze označení č. O 2, a to za podmínek stanovených v odstavci 3.

Průkazy osob se zdravotním postižením upravuje zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a to v § 34 až 36 (Tamtéž, s. 97).

(3) Označení O 2 vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností držiteli řidičského oprávnění, který je držitelem průkazu ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou.

Označení O 2 lze vydat pouze držiteli řidičského oprávnění, nikoli např. žadateli o řidičské oprávnění, byť by se podroboval výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění podle zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Tamtéž, s. 97).

(4) Vozidlo lze označit parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením pouze v případě, řídí-li vozidlo nebo je-li ve vozidle přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením podle odstavce 1. Přepravovaná osoba je povinna prokázat na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie, že je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle jiného právního předpisu²⁴), který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením.

(5) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu nezbytně potřebnou řidiči motorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením a lékaři konající návštěvní službu podle odstavce 1, dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající z dopravní značky „zákaz stání“; přitom nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

Podle tohoto ustanovení nemusí řidič motorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením a lékař konající návštěvní službu jako držitel označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu dodržovat zákaz stání vyplývající z tohoto zákona a z místní úpravy provozu na pozemních komunikacích provedené dopravní značkou „Zákaz stání“ (č. B 29) nebo vodorovnými značkami zakazujícími stání (č. V 12a a V 12d), a to za předpokladu, že přitom nebude ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

Uvedení řidiči jsou každopádně povinni dodržovat zákaz zastavení. Platí to jak pro dopravní značku „Zákaz zastavení“ (č. B 28) a vodorovné značky zakazující zastavení (č. V 12c), tak i pro zákaz zastavení vyplývající z obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích (Tamtéž, s. 98).

Zákazy zastavení, včetně zákazů vyplývajících z obecné úpravy zákona o silničním provozu, musí dodržovat i řidič motorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením a lékař konající návštěvní službu jako držitel označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu.

(6) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět i tam, kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami „JEN ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY“.

Například:

(7) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět i do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“.

(8) Na vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením je vozidlům bez tohoto označení zakázáno zastavení a stání.

(9) Silniční úřad může na základě žádosti osoby, které byl vydán parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, vydat rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště podle jiného právního předpisu²⁵). Silniční správní úřad vykonává podle jiného právního předpisu¹⁾ dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště.

25) - § 25 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.

Podle § 25 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro zřizování vyhrazeného parkoviště zvláštním užíváním pozemní komunikace, k němuž je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu. Náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace stanoví vyhláška č. 104/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O této žádosti se rozhoduje ve správním řízení (Tamtéž, s. 98).

(10) Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.

(11) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, vzory a provedení speciálních označení vozidel a osob.

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,

§ 20a

(1) Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem (…)

(…)

h) přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kterým byly podle zvláštního právního předpisu přiznány výhody II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně, pokud držitelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká,

i) přepravujícím nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, pokud rodiče nebo jim naroveň postavené osoby pobírají příspěvek na provoz silničního motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu.

Převzato z http://ligavozick.skynet.cz/ip/prispevky.php?oblast=9000094#odst7

Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením a vyhrazení parkovacího místa

(...)

Dále podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, jsou držitelé průkazů ZTP (s výjimkou sluchového postižení) či ZTP/P osvobozeni od poplatku za použití dálnice a rychlostní silnice podle §20a, odst. 1, písm. h). Občané, jimž byl vydán tento průkaz, tedy neplatí dálniční známku. Tato výhoda je tedy vázána na průkaz osoby se zdravotním postižením, nikoli na parkovací kartu, a platí pouze, je-li v autě přepravována osoba s přiznaným stupněm průkazu osoby se zdravotním postižením (viz výše) a je-li držitelem motorového vozidla postižená osoba sama nebo osoba jí blízká.
Od 1. 9. 2012 se osvobození od poplatku za použití dálnice a rychlostní silnice vztahuje také na vozidla provozovaná domovy pro osoby se zdravotním postižením, slouží-li tato vozidla k přepravě osob se zdravotním postižením (dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, §20a, odst. 1, písm. k)). Dle vyjádření Ředitelství silnic a dálnic tato vozidla nemusí mít dálniční známku ani v případě, kdy klient není právě ve vozidle přítomen (např. v případě, že se vozidlo vrací z ozdravovny, kam vezlo klienta domova pro OZP). ŘSD doporučuje, aby pro případ kontroly měl řidič vozidla k dispozici kopii zřizovací listiny domova, kde je přímo zmíněno, že se jedná o domov pro OZP dle §48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Domov pro OZP by také měl být zapsán v technickém průkazu vozidla jako jeho provozovatel.

Nad rámec zákona bylo dohodnuto s Policejním prezidiem České republiky a Celní správou ČR, že policisté a celníci při kontrolách nebudou pokutovat řidiče motorového vozidla, který nebude mít vozidlo opatřeno dálničním kupónem, jestliže předloží potvrzení, že osoba jí blízká, která požívá výhody osvobození od poplatku za užití zpoplatněných komunikací, je umístěna v některém zdravotnickém zařízení (např. lázních) nebo zařízení sociální péče a uživatel vozidla pro ni jede nebo se od ní vrací. V tomto případě musí řidič předložit potvrzení vedení předmětného zařízení, že těžce zdravotně postižený občan je pacientem nebo klientem tohoto zařízení. Tato informace je uvedena na internetových stránkách Ministerstva dopravy ČR, včetně této poznámky:

Poznámka: Jestliže motorové vozidlo není použito k dopravě výše uvedené těžce zdravotně postižené osoby, nelze využívat této výjimky (tj. postižená osoba musí být v daný okamžik přepravována tímto vozidlem). Snahou zákona bylo pomoci těžce zdravotně postiženým občanům, nikoli však jejich zdravým rodinným příslušníkům. Neoprávněným zvýhodněním těchto zdravých občanů by naopak mohlo dojít k porušení Listiny základních lidských práv.

Majitel vozidla s přiznaným průkazem ZTP (s výjimkou sluchového postižení) či ZTP/P si dále může požádat o vyhrazené parkovací místo v místě bydliště podle zákona č. 361/2000 Sb. § 67, odst. 8. O to je třeba zažádat na obci s rozšířenou působností - odbor dopravy. K vyhrazenému místu se vztahuje více poplatků - za povolení ke zřízení, za užívání místa a za vyznačení (namalování místa). Žadatel je podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, osvobozen od poplatku za povolení ke zřízení takového místa. Poplatek za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích neplatí osoby zdravotně postižené. Poplatek za vyznačení místa je žadatel povinen uhradit, vlastní značení provádí odbor dopravy nebo si ho můžete dojednat u soukromé firmy.

Co se týče výhod v EU, od 1. 8. 2011 je v rámci ČR vydávaná parkovací karta platná v rámci celé EU (její vzhled je sjednocen s kartami v ostatních členských státech). Výhoda neplacení dálniční známky je však nastavena pouze pro území ČR. V zahraničí mohou existovat odlišné podmínky na zpoplatnění komunikace. Parkovací průkaz pro OZP tedy platí v EU především pro parkování, nicméně doporučujeme si před odjezdem do zahraničí přesně zjistit podmínky v zemi, kam cestujete. Na ostatních „přenositelných“ výhodách po celé EU se prozatím členské státy EU nedohodly.