Nepodceňujme nebezpečí železničních přejezdů

V prvním čtvrtletí letošního roku bylo zaznamenáno celkem 28 nehod v důsledku srážky s vlakem. Při těchto nehodách zemřelo pět osob, stejně jako v roce 2013, kdy však bylo takových nehod celkem 37. Ještě markantnější rozdíl vidíme ve srovnání s rokem 2011, kdy při 38 nehodách na železničním přejezdu zemřela pouze jedna osoba.

Statistické údaje jsou převzaty z http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovost...

Brzdící vlak může ujet ještě kilometr, než úplně zastaví

Převzato z http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096067152-stop/210572230410001-nehody-na-prejezdech/

Vlak může vážit dejme tomu dvě stě tun. Auto dvě tuny. Na první pohled je jasné, jak dopadne srážka. Přitom skoro každý desátý řidič nejede přes železniční přejezd podle předpisů. Ti nejvíc riskující projíždějí, když svítí výstražná světla, nebo objíždějí zavřené závory. Každý rok zahyne, většinou kvůli nim, na přejezdech 40 lidí.
Železničáři chtěli vědět, co se v té kritické chvíli děje, jestli jsou řidiči opravdu oslnění sluncem, jak se mnozí z nich vymlouvají, nebo jestli světla na přejezdu nefungovala. Proto na některých přejezdech nainstalovali kamery. Na záběrech z kamer je vidět, že nejsou oslnění. Světla fungovala. Netrpělivcům se zkrátka nechce těch pár minut čekat. Možná se domnívají, že by to vlak ještě ubrzdil. Neubrzdil. Neuvědomují si, že vlak nedokáže zastavit ani zdaleka tak rychle jako automobil. Brzdící vlak může ujet ještě kilometr, než úplně zastaví.
Je zarážející, že dvě třetiny nehod se odehrají na takových přejezdech, kde jsou výstražná světla případně navíc i závory. Podobně riskují také chodci. Mívají pocit, že ten místní „jejich“ přejezd velmi dobře znají. Že vědí přesně, kdy jede který vlak. A navíc, vždyť tudy šli už tolikrát a nikdy se přece nic nestalo. Neudělejte osudovou chybu, nevjíždějte na přejezd po průjezdu vlaku, pokud ještě svítí výstražné světlo. Ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak.

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu,

stanoví pravidla pro přejíždění železničního přejezdu v § 28 a 29:

§ 28

(1) Před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.

Tyto povinnosti se vztahují ke všem železničním přejezdům, tedy i k těm, u nichž svítí přerušované bílé světlo přejezdového zabezpečovacího zařízení. Ustanovení navazuje na § 6 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., podle něhož při křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J., SEIDL, A., Praha 2011, s. 56).

(2) Vozidla se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve kterém přijela. Nejde-li o souběžnou jízdu nebo o jízdu podle § 12 odst. 2, smějí vozidla přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu.

Poznámka:

Znění § 12 odst. 2:

(2) V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3. Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h^-1 smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

Souběžná jízda - § 12 odst. 3:

(3) Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.

(3) Ve vzdálenosti 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h^-1. Svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 50 km.h^-1. Při přejíždění železničního přejezdu nesmí řidič zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.

Uvedenými nejvyššími dovolenými rychlostmi lze jet pouze za předpokladu, že to nebude na úkor bezpečné jízdy přes přejezd. V zájmu bezpečnosti drážního a silničního provozu se stanoví též povinnost řidiče zbytečně neprodlužovat dobu přejíždění přejezdu (Tamtéž, s. 57)

Při přejíždění přejezdu také platí povinnost přizpůsobit rychlost okolnostem, uvedeným v § 18 odst. 1 tohoto zákona, především předpokládanému stavu přejezdu v souvislosti s vlastnostmi vozidla a nákladu (LEITNER, M., LUKÁŠEK, V., KOPECKÝ. Z., Praha: 2001, s. 97).

Převzato z http://www.policie.cz/clanek/policiste-se-zamerili-na-zeleznicni-prejezdy.aspx

Policisté ale při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu zjistili, že řidiči nedodržují tato pravidla a přes železniční přejezd projíždějí často mnohem vyšší rychlostí. Navíc ničím výjimečným nejdou ani hazardéři, kteří nerespektují výstražná světla na zabezpečeném železničním přejezdu a přejíždějí jej i tehdy, když je v místě dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení.

(4) Dojde-li k zastavení vozidla na železničním přejezdu, musí jeho řidič odstranit vozidlo mimo železniční trať,¹⁷) a nemůže-li tak učinit, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni.

17) - § 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.

(5) Před železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“, musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať.

§ 29

(1) Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd,

a) je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,

b) je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení,

c) sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory,

d) je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,

e) dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem,

f) nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) smí řidič vjíždět na železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy¹¹) k jízdě přes železniční přejezd ústní souhlas. V tomto případě je řidič povinen řídit se při jízdě přes železniční přejezd pokyny pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je povinen se na požádání řidiče prokázat platným pověřením provozovatele dráhy.

Technický stav dopravního značení a přejezdového zabezpečovacího zařízení

Převzato z http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/BESIP-Na-zeleznicnich-prechodech-umiraji-lide-289074

Na kontroly železničních přejezdů se v rámci své činnosti zaměřují také dopravně inženýrské úseky Policie České republiky. Tyto kontroly spočívají především v kontrole rozhledových poměrů na železničním přejezdu, včasné a dobré viditelnosti železničního přejezdu pro účastníky silničního provozu (malá nápadnost železničního přejezdu v terénu), technického stavu dopravního značení a přejezdového zabezpečovacího zařízení (nízká svítivost výstražných světel, nevhodné směrování výstražníků) a v neposlední řadě také i kvalita plochy přejezdu (nerovnosti, výtluky, lomy nivelety, zúžení apod.). Zjištěné nedostatky jsou následně předávány formou podnětů a upozornění příslušným orgánům a organizacím. Mezi nejčastěji zjištěné nedostatky patří nedostatečné či chybějící označení železničních přejezdů, nevhodný úhel křížení pozemní komunikace s dráhou a nedostatečné rozhledové poměry. V letošním roce (poznámka – rok 2013) dopravní policisté zkontrolovali celkem 633 železničních přejezdů, přičemž u 76 přejezdů byly zjištěny závady. K nejvíce dopravním nehodám dochází na přejezdech zabezpečených přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor a hned po nich následují nehody na přejezdech zabezpečených pouze výstražnými kříži. Na těchto přejezdech každoročně umírá a je zraněno nejvíce lidí.

K železničním přejezdům se vztahují i pravidla pro předjíždění, otáčení a couvání, zastavení a stání:

§ 17

(5) Řidič nesmí předjíždět

(…)
g) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.

§ 24

(4) Řidič nesmí otáčet a couvat

(…)

e) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,

§ 27

(1) Řidič nesmí zastavit a stát

(...)

g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi,

Zákon o silničním provozu stanoví také pravidla pro chodce při přecházení železničních přejezdů:

§ 55

(1) Před železničním přejezdem si musí chodec počínat zvlášť opatrně, zejména se musí přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejít.

(2) Chodec nesmí vstoupit na železniční přejezd v případech stanovených v § 29 odst. 1 písm. a) až e).

(3) V případech uvedených v § 29 odst. 1 písm. a), b) a c) smí chodec přejít přes železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy¹¹⁾ ústní souhlas. V tomto případě je chodec povinen řídit se při přecházení železničního přejezdu pokyny pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je povinen se na požádání chodce prokázat platným pověřením provozovatele dráhy.

Při jízdách tzv. nostalgických vlaků je opatrnost zvlášť namístě. Mnozí fotografující často zbytečně riskují.

Simulovaný střet na železničním přejezdu

Text a foto převzato zhttp://www.szdc.cz/web/prejezdy/prevence/simulovany-stret.html

Pro vytvoření představy o ničivé síle drážního vozidla v okamžiku srážky jsme připravili simulaci střetu vlaku s osobním automobilem na přejezdu.

V úterý 21. října 2009 zdemolovala před zraky televizních a jedné filmové rychloběžné kamery lokomotiva řady 750 osobní automobil. Jednalo se o simulaci střetu vlaku s osobním autem na přejezdu. Lokomotivu, jež se střetla s osobním automobilem sunula lokomotiva řady 742. V okamžiku srážky dosahovala rychlosti 25 km/hod.

V rámci příprav byl nejdříve nalezen vhodný přejezd v areálu plzeňského depa. Přejezd v tomto depu má dvě podstatné vlastnosti pro účely akce: jde o křížení účelové cesty s manipulační kolejí, takže nebylo třeba žádných uzavírek ani výluk. Zmíněný přejezd se navíc nachází v uzavřeném areálu, což vylučuje potenciální nebezpečí z řad náhodných kolemjdoucích. To je také jedním z důležitých předpokladů „čistoty“ celkových záběrů kamer.

Samotný náraz zabíralo ze země několik digitálních kamer, z plošiny střet pozorovala rychloběžná kamera kinofilmová a dvě kamery byly na vozidlech. Další kamera byla připevněna k lokomotivě a jednu jsme umístili u řidiče, jehož v tomto případě nahradila figurína. Kromě kamer akci dokumentovali fotografové z dráhy a tisku.

Hlavní kameraman dlouho zkoušel postavení kamer a ostatních objektů. Důležité bylo také upravit polohu a výšku výstražníků, aby byly v záběru dobře vidět.

Jakmile bylo vše připraveno a doladěno, vypustily se z automobilu kapaliny (nafta a olej), neukázněný řidič usedl na své místo a auto bylo postaveno na přejezd. Lokomotivy odjely asi do vzdálenosti asi sto padesát metrů, aby měly dostatečnou dráhu na rozjezd. Začíná samotná akce. Hlavní kameraman zdůrazňuje, aby si fotografové zkontrolovali, že jejich blesky nemohou vypálit a zničit tak záběr, který nebude možné opakovat. Ve třináct hodin a dvacet čtyři minut lokomotiva řady 750 číslo 234 sunutá lokomotivou 742 číslo 207 sráží v rychlosti 25 km/h automobil z přejezdu a hrne jej před sebou. Vlak zastavuje o celých 65 metrů dále. Touto scénou záběr končí.

Ačkoli byla pro náraz použita lokomotiva zrušená, vše dopadlo podle očekávání. Zatímco na lokomotivě nejsou žádné patrnější stopy nárazu, automobil je zcela zdemolovaný. Proti téměř sto čtyřiceti tunám hmotnosti vlaku neměl žádnou šanci. Strojvedoucí sedící ve druhé lokomotivě pak náraz nijak nepocítil.

Použité zdroje:

BUŠTA, Pavel, Jan KNĚŽÍNEK a Antonín SEIDL. Zákon o silničním provozu s komentářem: ve znění 37 novel. 1. vyd. Praha: Venice Music Production, 2013. ISBN 978-80-904270-4-4.

LEITNER, Milan, Vladimír LUKÁŠEK a Zdeněk KOPECKÝ. Zákon o provozu na pozemních komunikacích: a předpisy prováděcí a souvisící s komentářem. 1. vyd. Praha: Linde, 2001, 487 s. ISBN 80-7201-280-0.

http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096067152-stop/210572230410001-nehody-na-prejezdech/

http://www.policie.cz/clanek/policiste-se-zamerili-na-zeleznicni-prejezdy.aspx

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/BESIP-Na-zeleznicnich-prechodech-umiraji-lide-289074

http://www.szdc.cz/web/prejezdy/prevence/simulovany-stret.html