Karta podniku

To je oficiální název žluté karty, která umožňuje dopravcům spravovat záznamy o dobách řízení, odpočinku a přestávkách, uložené v paměti tachografu.

V minulosti jsme ji v ČR považovali za „kartu vozidla“, což je hodně zavádějící a nepřesný výraz, který může evokovat náležitost karty k nějakému vozidlu. Dnes už všichni víme, že kartu má dopravní firma, a pomocí ní kopíruje datovou paměť tachografů svých vozidel do jiného paměťového zařízení.

Karet podniku může mít firma několik, záleží třeba na tom, kolik má provozoven, kolik vozidel s digitálním tachografem provozuje a také jak má nastaven způsob pravidelného kopírování dat.

Prvním úkolem dopravce, současně s uvedením vozidla do provozu, je použití karty pro vytvoření zámku v tachografu. Zámek zajistí, že budou údaje o činnostech řidičů ukládány na jednu hromádku, ke které bude mít vlastník karty přístup. Jakmile totiž přijde potřeba kopírovat záznamy, přihlásí se majitel prostřednictvím karty do tachografu a ten mu uvolní všechny záznamy pořízené od doby vytvoření zámku. Pokud by se například jednalo o vozidlo z půjčovny nebo z autobazaru, budou v paměti tachografu uloženy také údaje jiných dopravců, ke kterým ale současný dopravce nemůže mít přístup. Ten si teprve pomocí své karty podniku vytvoří nový zámek, přičemž se předchozí zámek odstraní.

Zámků se může v tachografu vytvořit 255, což je v provozu v podstatě nevyužitelné. Problém je, že si někteří tuzemští dopravci nelámou s vytvořením zámku hlavu, a mnozí z nich nejsou ani držiteli karty podniku. Pokud jim to prochází při kontrolách na území České republiky, určitě musí počítat s problémy při cestách do zahraničí. Běžně se plnění této podmínky kontroluje v Rakousku, Německu i Polsku. V žádném případě se zde nejedná o odpovědnost řidiče, ale ten je v případě uložení kauce povinen částku uhradit, jinak nemůže pokračovat v cestě. Ani v jiných zemích EU tomu není jinak.

Ukázka zobrazení informace o vytvořeném zámku a posledním stažením dat z tachografu

A proč se vlastně taková karta vydává a proč ji dopravce musí používat? Povinnost dopravce, týkající se pravidelného kopírování („stahování“) dat z paměti tachografu a z karty řidiče, vychází přímo z nařízení (ES) 561/2006. Tam se ale uvádí pouze pravidelné stahování a následná archivace dat, pro účely kontroly, po dobu 12 měsíců. Teprve nařízení (EU) 581/2010 uvádí, že v případě údajů na kartě řidiče musí být stažení dat provedeno každých 28 dnů, u tachografu je pak lhůta každých 90 dnů.

Smysl zavedení těchto opatření nebo povinností spočívá v tom, že pravidelným kopírováním a ukládáním dat zajistí dopravce kompletní data pro případ kontroly v provozovně dopravce. Pokud by předepsané lhůty nedodržel, může dojít k přepsání uložených dat a k jejich definitivní ztrátě.

Pokud kartu podniku ještě nemáte, můžete o ni požádat na obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Ten Vám po doložení oprávněnosti žádosti vydá kartu do patnácti pracovních dnů. Vzhledem k tomu, že tato karta není osobní a není možné využít ji při řízení, je plně v kompeteci dopravce nebo jeho zástupce, aby si nastavil pravidla pro její používání.