Prodloužení doby řízení

Balíček mobility I přinesl v silniční dopravě řadu změn, na které si postupně zvykáme. Jedna z novinek, která se týká možnosti dojetí do provozovny dopravce, nebo místa bydliště řidiče, způsobila značně rozdílné výklady pro použití výjimky mezi řidiči, dopravci a kontrolory.

Již před platností změn obsahovalo nařízení (ES) č. 561/2006 v článku 12 možnost pro odchylky od předepsaných dob odpočinku, přestávek nebo řízení. To se ale týkalo a týká pouze doby nezbytně nutné pro zajištění bezpečnosti osob, vozidla nebo nákladu. Pokud se například řidič vracel v pátek ze zahraničí a jeho povolená denní doba řízení byla vyčerpána ještě před tím, než dojel do cíle, mohl s vozidlem dojet na nejbližší vhodné parkoviště, kde jeho činnost skončila.

Změna, která je platná od 20. 8. 2020, přinesla řidičům možnost dojet za určitých podmínek do provozovny dopravce, nebo do místa bydliště řidiče, aby nemusel čerpat týdenní dobu odpočinku mimo domov. Podmínky jsou však poměrně přísné a pokud řidič hodlá této odchylky využít, je třeba, aby je dobře znal.

V první řadě si musí uvědomit, že prodloužení doby řízení je možné pouze v případě, že nastane nějaká neočekávaná situace. Tou může být například dopravní nehoda, díky níž se vytvořila kolona a jízda vozidel se značně zpomalí. Prodloužit lze denní, ale i týdenní dobu řízení, naopak dovolené to není u dvoutýdenní doby řízení. Po prodloužení doby řízení musí následovat týdenní odpočinek v délce alespoň 24 hodin, pokud jde o prodloužení řízení do jedné hodiny, nebo alespoň 45 hodin, pokud se doba řízení prodlouží o více než jednu hodinu, ale maximálně o dvě hodiny.

Dopravce třeba naplánoval řidiči směnu tak, že se měl vrátit do provozovny dopravce a jeho doba řízení neměla přesáhnout deset hodin. Kvůli dopravní nehodě nebo například špatné sjízdnosti silnice v zimním období se ale doba řízení protáhne. V takovém případě má řidič možnost pokračovat v jízdě další hodinu, a pokud bezprostředně před prodloužením doby řízení provede třicetiminutovou přestávku, pak až dvě hodiny. Podmínkou ale je, že se řidič necítí unavený a neohrozí tak bezpečnost silničního provozu. Nejpozději po dojetí musí řidič provést výtisk z tachografu a na něm ručně zaznamenat důvod odchylky (u analogového tachografu na papírový kotouček).

A jak je to s denním odpočinkem? Ten musí být splněn, co do předepsané délky. Nemusí však být vybrán v průběhu 24 hodin od skončení předchozího odpočinku. V žádném případě ale nesmí být prodloužením doby řízení ovlivněn odpočinek týdenní. Ačkoliv to z nařízení není na první pohled úplně zřejmé, Evropská komise vysvětlila, že je možné posunout denní dobu odpočinku i v případě, že nedojde k překročení doby řízení, ale nečekaně naroste doba práce nebo pohotovosti, například z důvodu zdržení při nakládce a vykládce. Slovy řidiče, dojde k „překročení výkonu“. I tady se ale bavíme o řádném zdůvodnění a o zcela výjimečné situaci.

V žádném případě nemůžeme doporučit v mezinárodní ani ve vnitrostátní dopravě využívání této odchylky pravidelně. Slouží pouze pro řešení mimořádných situací a musí být splněny všechny uvedené podmínky. Aby byl výčet podmínek úplný, nesmíme zapomenout ani na to, že odchylku nelze použít při režimu řízení ve více řidičích a že doba, o kterou bylo řízení prodlouženo, musí být do konce třetího týdne nahrazena příslušnou dobou odpočinku.

Ještě jedno doporučení na závěr. Při silničních kontrolách se stává, že řidič „omlouvá“ své přestupky v režimu řidiče mnoha výtisky z tachografu, na nichž zaznamenal nějaké zdůvodnění. Úkolem kontrolora ale je, aby posoudil mimořádnost takové odchylky od předepsaných podmínek a pokud je to možné, uvedené důvody i ověřil. Zkušení řidiči vědí, že zejména v zahraničí není uznání ručního záznamu na výtisku samozřejmostí.